Vztah veřejného a soukromého promlouvá o stavu politiky, společnosti a kultury. Můžeme ho zkoumat dnes i v průběhu celé historie. Hannah Arendtová, Hans Paul Bahrdt, Jürgen Habermas nebo Richard Sennett kladou zrod polarity veřejného a soukromého do různých epoch a různě také definují její povahu. Tím zajímavější proto může být reflexe této polarity z pohledu filozofie, sociologie, kulturní antropologie, dějin umění, architektury a literatury.
Projekt tvoří součást „Strategie 21 AV ČR“ v rámci výzkumného programu „Evropa a stát: mezi barbarstvím a civilizací“. Do projektu se zapojily Ústav dějin umění AV ČR, v.v.i. (koordinující pracoviště), Filozofický ústav AV ČR, v.v.i., Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., Ústav pro českou literaturu AV ČR, v.v.i.
V rámci dějin umění se téma vztahu veřejného a soukromého nejzřejměji dotýká architektury a urbanismu. Zvlášť v poslední době se na jedné straně prosazuje role veřejného prostoru jako klíčového nástroje zkvalitnění městského prostředí, na straně druhé však narůstají obavy z jeho ohrožení a rozpadu v důsledku komercionalizace veřejného života, fyzické i mentální mobility dnešního člověka, rostoucího významu virtuálních forem komunikace a podobně. Často kolem sebe také můžeme pozorovat stírání hranic mezi veřejným a soukromým, expanzi soukromých zájmů do veřejného prostoru. V urbanismu a památkové péči se mnohdy upřednostňují soukromé zájmy nad veřejnými. Naše společnost postrádá vůli reprezentovat se veřejnými stavbami, zatímco společnost 19. a první poloviny 20. století na takových stavbách lpěla a vytvářela v nich své ikony.
V rámci výtvarného umění se vztah veřejného a soukromého dá zkoumat jako téma uměleckých děl i jako půda, na níž se různé umělecké disciplíny provozují či v minulosti provozovaly, a to od středověku po současnost. Výzkum v této oblasti zahrnuje otázky sběratelství, historie muzeí a galerií nebo knihoven, aktivity uměleckých spolků, skupin a organizací, uměleckého školství. Patří k nim i alternativní kultura za minulého režimu a tehdejší vztahy mezi oficiální a neoficiální sférou.
Ústav dějin umění AV ČR se těmto tématům věnoval v mnoha projektech (z těch dokončených lze uvést např.: Městský veřejný prostor). K obhajobě veřejného zájmu v památkové péči ústav připravil několik setkání, věnovaných například záchraně domu architektů Kozáka a Zascheho na Václavském náměstí v Praze nebo obraně města Horní Jiřetín před povrchovou těžbou hnědého uhlí. Rovněž v rámci meziborových sympozií v Plzni, věnovaných české společnosti a kultuře 19. století, je tématu veřejného a soukromého věnována vždy řada vystoupení. (www.plzensympozium.cz)
Soudobá sociologie se zabývá otázkou relace soukromého a veřejného zejména ve vztahu k moci, způsobům vyjednávání a reprezentování moci jednotlivých skupin obyvatel a ideových celků a k materiálním i symbolickým proměnám prostoru, jež s sebou toto vyjednávání přináší. Klíčovými se tak stávají otázky, kdo má právo na vstup do veřejného prostoru a komu je toto právo upíráno, jakými způsoby a na základě jakých představ se tak děje, i jaké jsou formy „rezistence“ či „subverze“ na rovině idejí i konkrétních aktivit těch, kdo jsou z veřejného prostoru vytlačováni. Kromě takovýchto skupin lidí se zároveň zájem sociologů a socioložek upírá na jednotlivé typy prostorů a co se s nimi materiálně, ale i sociálně děje v důsledku nového vymezování hranic mezi soukromým a veřejným (privatizace a komodifikace prostor, například v nákupních centrech, dopad konzervativních a neoliberálních politik na veřejnou sféru, například rozdíly postavení mužů a žen ve veřejných institucích, jako jsou univerzity a výzkumná centra, apod.).
V Sociologickém ústavu AV ČR v současnosti probíhají projekty, které obdobná témata řeší. Jedním z příkladů může být projekt Hobohemia: Čas a prostor bezdomovců postsocialistickém městě (více informací na hobohemia.eu), který se věnuje časoprostorové mobilitě lidí bez domova, jejich vnímání a praktikování míst a času a každodenní zkušenosti existence v situaci překračující dichotomii soukromé – veřejné. Jiným příkladem je projekt Mezi domovem a přírodou: zahrádkaření v post-socialistickém městě a jeho urbánní dopady pohledem městské politické ekologie (více informací na zahradky.soc.cas.cz), který zkoumá hybridní prostory zahrádkových osad, jež překračují hranice mezi soukromým a veřejným, ale také individuálním a společným, přírodním a ne-přírodním, městským a ne-městským, a u nichž dochází k intenzivnímu vyjednávání o jejich setrvání a roli ve městě.
Filozofický ústav AV ČR se zaměřuje na témata, která souvisejí s filosofickým a transdisciplinárním zkoumáním veřejného prostoru. Bude se především orientovat na autory a autorky, kteří vymezují či redefinují veřejný prostor vzhledem k historicky se proměňující občanské společnosti, soustřeďují se na vyjádření veřejných zájmů, roli umění a vizuální kultury ve veřejném prostoru. Mezi klíčové autory z tohoto pohledu patří: J. Habermas, C. Calhoun, N. Fraser, M. Burawoy, S. Benhabib, R. Deutsche, Miwon Kwon ad. Výchozí otázkou je, za jakých podmínek a v jaké společnosti se utváří veřejný prostor, kdy se individuální osoby sdružují, argumentují v racionální diskusi a artikulují obecné zájmy ve sféře mezi státem, občanskou společností a trhem. Pro revize koncepce veřejného prostoru bude důležité brát do úvahy procesy globalizace, transnacionalizace a kosmopolitizace společnosti. Témata spojená se zkoumáním veřejnosti a veřejného prostoru z perspektivy politické a sociální filosofie bývají součástí každoročních mezinárodních konferencí Social and Political Science ve pražské vile Lanna a dalších aktivit, které pořádá Centrum globálních studií a Oddělení morální a politické filosofie FLÚ.
V rámci Ústavu pro českou literaturu AV ČR s tématem veřejného a soukromého souvisí projekt Encyklopedie českého literárního samizdatu, kterému se od roku 2015 věnuje Oddělení literární lexikografie. Plánovaná Encyklopedie zahrne samizdatové edice, časopisy a nejvýznamnější neperiodické sborníky orientované na oblast beletrie, literární vědy a publicistiky, popřípadě se zaměří na příbuzné oblasti umění a humanitních věd, a přinese též několik přehledových a kontextových hesel. Práce bude dokončena a vydána knižně v roce 2019.
Základ redakčního týmu tvoří pracovníci Ústavu pro českou literaturu AV ČR, do projektu se dále zapojují badatelé z dalších akademických i mimoakademických pracovišť. Projekt byl podpořen Grantovou agenturou ČR a je rovněž součástí mezinárodního projektu COST New Exploratory Phase in Research on East European Cultures of Dissent 1945–1989, který koordinuje Instytut Badań Literackich Polskiej Akademii Nauk ve Varšavě. (Více informací na http://samizdat.ucl.cas.cz)
