Přejít na obsah
Veřejné a soukromé jako téma multidisciplinárního výzkumu

aktivity

  • informujeme: habitat III – předkonferenční setkání o veřejných prostorech v barceloně

    V rámci příprav světové konference OSN „HABITAT III“, která se uskuteční v říjnu 2016 v ekvádorském Quitu, bylo v Barceloně 4.-5. dubna uspořádáno jedno z přípravných setkání, (https://www.habitat3.org/barcelona) věnované veřejným prostorům. V jeho závěru byla přijata Barcelonská deklarace (PDF).

  • veřejné debaty o osudu stavebních památek

    Ústav dějin umění se v posledních letech zapojil do diskuzí o stavebních památkách ohrožených privátní mi podnikatelskými zájmy, o jejichž ochranu veřejnost usiluje.

  • kolokvium o regionálním samizdatu

    V listopadu 2016 uspořádá Ústav pro českou literaturu jednodenní kolokvium o regionálním samizdatu, které by mělo problematiku nezávislé literatury osvětlit z perspektivy lokálních vydavatelů.

  • antologie o samizdatu

    Na podzim 2016 vydá Ústav pro českou literaturu anglickojazyčnou antologii pod pracovním názvem Samizdat Summary, jež bude zahrnovat čtrnáct studií autorů, kteří se věnovali problematice českého samizdatu od osmdesátých let 20. století až do současnosti (mj. Miroslav Červenka, Josef Jedlička, Jiří Grůša, Jiří Gruntorád, Martin Machovec, Michal Přibáň, Alena Přibáňová, Petr Šámal ad.). Editorem publikace je literární historik, překladatel a editor Tomáš Glanc.

  • ústav dějin umění spolupracuje s českým olympijským výborem

    Výsledkem této spolupráce se staly nebo stanou velké publikace hledící na sport, na sportovní stavby a na zobrazování sportu umělci jako sféru zajímavých styků a střetů mezi soukromou a veřejnou oblastí.

  • zdeněk uherek (eú av čr) – polarita veřejného a soukromého: antropologická perspektiva

    anotace příspěvku předneseného na workshopu Relativnost veřejného a soukromého, Praha, 9. 10. 2015

    Příspěvek se zaměřuje na širší mezikulturní srovnání konceptualizace veřejného prostoru. Vychází z poznatku, že veřejný prostor je nesamozřejmý, je výdobytkem organizované společnosti a jeho funkce se mění v závislosti na změnách ve společnosti a na záměrech toho, kdo veřejný prostor zřizuje a spravuje. Co se za veřejný prostor v různých společnostech považuje a co nikoli se mění a nemá tudíž ani smysl hledat univerzálně platnou definici veřejného prostoru pro všechna historická období a různé společnosti.

  • workshop relativnost veřejného a soukromého

    První workshop projektu proběhl v říjnu 2015. Některé z přednesených příspěvků uveřejňujeme v sekci Četba.

  • michal novotný (kdu ff up olomouc) – veřejné, soukromé, památková péče a legislativa

    diskusní příspěvek z workshopu Relativnost veřejného a soukromého, ÚDU AV ČR v Praze, 9. 10. 2015

    Rostislav Švácha vylíčil jeden z příkladů konfliktu mezi soukromým a veřejným zájmem v památkové péči. Vybídl k zamyšlení po stránce etické, právní a filozofie umění. Pokusím se Vás zaujmout úvahou zaměřenou na právní stránku věci. Věřím, že může být užitečné seznámit se s tím, jak právo pracuje s pojmy veřejné a soukromé.

  • rostislav švácha (údu av čr) – co je soukromé a co veřejné na velkém uměleckém díle?

    text příspěvku předneseného na workshopu Relativnost veřejného a soukromého, Praha, 9. 10. 2015

    Jako historik architektury se setkávám se vztahem veřejného a soukromého nejčastěji v památkové péči. Modelová situace, na niž obvykle narážím, spočívá v tom, že se stavbami v soukromém vlastnictví si jejich majitelé přejí dělat, co chtějí, například je zbourat, kdežto veřejný zájem se snaží vlastníkova práva omezit a žádá takové stavby chránit, považujeme-li je za nějak vzácné a hodnotné.